Prevence / Toxické látky

Uvolňování chemikálií do životního prostředí začalo být problémem v poválečné éře

Po válečném období byl v minulém století zaznamenán velký rozvoj průmyslu i zemědělství. S tím jsou bohužel spojeny problémy, které zahrnují uvolňování chemikálií do všech složek životního prostředí. Tyto látky pronikají do vody, vzduchu i půdy. Tím se dostávají také do potravin, které konzumujeme, a do pitné vody, kterou pijeme. Na veřejnost se dostávají informace o různých skandálech, kdy právě tyto látky měly na svědomí různá onemocnění i úmrtí tisíců lidí. Příkladem je melamin, který se jako odpad hromadí v životním prostředí. Výrobci ho však dokonce přidávali do mléka a dokonce i do dětské výživy.

Rtuť způsobila onemocnění i smrt mnoha tisíců osob

Odpady, které obsahovaly neurotoxickou rtuť, byly příčinou onemocnění i smrti tisíců osob v různých oblastech Číny. S podobnými problémy byla spojena také konzumace rtutí ošetřeného osiva. Tyto problémy se objevily v mnoha rozvojových zemích. Problematická je také kontaminace životního prostředí průmyslovými odpady, které obsahují fluorid. Zdravotní rizika s sebou přináší také stále vyšší dostupnost hliníku pro biologické procesy. Přirozené obranné systémy lidského těla již člověka nedokážou spolehlivě ochránit před hliníkem, který se v současné době stává pro člověka toxickým. V posledních letech roste počet i samotné množství látek, které se vyskytují v životním prostředí i ve vodě. Na začátku roku 2011 se na veřejnost dostala kauza spojená s dovozem masa, které bylo kontaminováno dioxiny, které jsou jedovaté. Také se řešil výskyt bisfenolů v kojeneckých lahvích. Díky velkému rozšíření hormonální antikoncepce, které bylo zaznamenáno v posledních desetiletích, se dostávají tuny hormonů do kanalizace a také do vodních toků. Do prostředí se lidskou činností uvolňují také různé aktivní látky, které mají podobné účinky jako estrogenní pohlavní hormony. Patří mezi ně bisfenoly a dále látky, které jsou hojně používány pro zvýšení živočišné produkce. Jedná se také o pesticidy, detergenty, různé pryskyřice a umělé hmoty. Někteří aktivisté v současnosti vystupují proti šíření organismů, které jsou geneticky modifikované. Velice rozšířeným tématem mezi odbornou i laickou veřejností je také skleníkový efekt. Stejné popularitě se těší také globální oteplování.

Dioxiny jsou látky takřka nezničitelné

Dioxiny patří mezi uměle vytvořené látky, které jsou prakticky nezničitelné. Jejich množství v přírodě se stále zvyšuje. Najdeme je v potravinách, které běžně konzumujeme, i ve vodě, kterou denně pijeme. Vyskytuje se také ve vzduchu, který dýcháme. Dioxiny najdeme také v mateřském mléce. Pojem dioxiny zahrnuje celkem 210 různých chemikálií. Některé z těchto látek se vyznačují vysoce toxickými účinky. Můžeme je tak bez nadsázky označit za nejjedovatější látky, které byl člověk zatím schopen vyrobit. Dioxiny jsou perzistentní organické polutanty označované zkratkou POP. To znamená, že se jedná o látky nezničitelné, které téměř nepodléhají rozkladu a nedají se rozpustit ve vodě. Právě kvůli těmto vlastnostech dochází k jejich hromadění v životním prostředí. Vzhledem k jejich vysoké toxicitě jsou dioxiny považovány za velký ekologický problém a hrozbu. Jejich nálezy zejména v potravinách, ale i ve složkách životního prostředí se tak obvykle stávají častým tématem diskusí.

Dioxiny jsou známé od doby války ve Vietnamu

S pojmem dioxiny bylo lidstvo poprvé seznámeno v souvislosti s válkou ve Vietnamu. Americká armáda se zde snažila zničit džungli, kterou vojáci Vietkongu využívali jako úkryt i potravu. Americká armáda k tomuto účelu používala letecký postřik látkou, která byla známá jako Agent Orange. Tento postřik byl schopen zničit za krátkou dobu několik stovek hektarů zeleně. Jako nežádoucí příměs obsahoval právě dioxiny. Způsobil tak vážné zdravotní problémy mnoha tisícům lidem. Dioxiny jsou tak i dnes uváděny do souvislosti s trvalými zdravotními následky veteránů války ve Vietnamu a také obyvatel vietnamských oblastí, kde byl přípravek Agent Orange aplikován. Dioxiny představují skutečnou hrozbu pro lidské zdraví, která po skončení války ve Vietnamu bohužel nepominula.

Havárie chemických provozů jsou spojeny s únikem dioxinů

Existují záznamy o mnohých haváriích chemických provozů, které jsou spojeny s únikem dioxinů do životního prostředí. V roce 1976 nastala havárie chemičky v Sevesu v Itálii. Ovzduší kontaminovalo asi 2 kilogramy dioxinů. Roku 1978 bylo zamořeno dioxiny předměstí St. Louis v USA. Stalo se tak tehdy, když firma, která opravovala silnici, využila ke své činnosti motorový olej, který byl smíšen s průmyslovým odpadem firmy, který vyráběla výše zmíněný Agent Orange. Skandály s dioxiny jsou spjaty také s Českou republikou, ten nejznámější hovoří o chemickém závodu Spolana Neratovice. Vyráběl se zde chlorovaný herbicid, který se v letech 1965 až 1968 dodával za pomocí obchodních firem do Vietnamu. Americká armáda tam z něj míchala výše zmíněný prostředek Agent Orange. Při výrobě tohoto herbicidu docházelo ke vzniku obrovského množství dioxinů. Bývalé výrobní haly chemického závodu Spolana Neratovice se tak staly jedním z nejvíce zamořených míst na světě.

Dioxiny fungují jako jed

V roce 2004 byly zřejmě dioxiny použity k otravě prezidentského kandidáta Viktora Juščenka z Ukrajiny. Jeho tvář byla znetvořena působením dioxinů. Často se objevovala ve světovém tisku. Dioxinový skandál se uskutečnil také v Irsku, i když zde měl o mnoho menší publicitu. Irská vláda stáhla v roce 2008 všechny produkty vepřového masa, které byly z domácí výroby. Tyto produkty totiž mohly být kontaminovány dioxinem. Následné kontroly navíc prokázaly, že tento případ, který se odehrál v Irsku, není ojedinělý. I v dalších státech Evropské Unie bylo zjištěno, že maso i další potraviny, které jsou uváděny na trh, v sobě nesou daleko větší množství dioxinů, než je připuštěno velice přísnými hygienickými normami.

Vznikají jako vedlejší produkt mnoha reakcí a průmyslových výrob

Lidstvo si pomalu začíná zvykat na fakt, že dioxiny patří mezi látky, které jsou přítomné opravdu všude. Problematické chemické výroby, které byly největšími producenty dioxinů v minulém století, již v současnosti hrozbu nepředstavují. Množství dioxinů v životním prostředí však neubývá. Dioxiny vznikají procesem nedokonalého spalování chlorovaných organických látek. Případně mohou vznikat také při spalování jakýchkoli organických látek za přítomnosti chloridových iontů. Dioxiny jsou produkovány též při úpravě železných rud, dále při lesních požárech či při bělení papíru. Jedná se o vedlejší produkty likvidace elektronických odpadů. Dioxiny vznikají také při výrobě mnoha látek v průmyslu, pokud se při jejich zpracování či syntéze používá chlor. Můžeme jmenovat například Polyvinylchlorid, dále chemikálie pro zemědělské účely, léčiva a další. Producenty dioxinů jsou tepelné elektrárny, spalovny komunálního odpadu či také spalování nekvalitního uhlí v domácnostech. V současné době se hovoří o tom, že největšími producenty dioxinů jsou domácí topeniště. Dioxiny jsou prakticky nezničitelní a jejich koncentrace v ovzduší stále narůstá. Ohrožují nás stále více, protože my jsme těmi posledními články potravních řetězců. Najdeme je v potravinách, ve vodě i ve vzduchu. Jsou v našem těle a najdeme je také v mateřském mléce.

U matek v Číně byla zjištěna zvýšená hladina dioxinů v mateřském mléce

Zvýšená hladina dioxinů v mateřském mléce byla zjištěna v Číně. Jednalo se o matky žijící v blízkosti skládky odpadů, kde docházelo k recyklaci elektronického odpadu. Elektronický odpad se stává stále větším ekologickým problémem. Vyrábí se stále novější, modernější a výkonnější elektronická zařízená, zejména počítače a mobilní telefony. Okolo sedmdesáti procent elektronického odpadu je exportováno do Číny. Děje se tak především z důvodu levné pracovní síly. Tím největším problémem jsou zastaralé metody recyklace a také absence osobních ochranných pomůcek. To je spojeno s uvolňováním dioxinů do životního prostředí. Objem elektronického odpadu se stále výrazně zvětšuje. Čínské matky, které kojí a žijí v blízkosti skládky odpadů, mají zhruba dvacetkrát vyšší obsah dioxinů v mateřském mléce než například matky ve Švédsku. Obdobně špatná situace panuje také v některých oblastech Japonska.

Dioxiny přinášejí mnoho závažných zdravotních rizik

Některé vlády tvrdí, že dioxiny s sebou nenesou žádné závažné dopady na lidské zdraví a že nic z toho, o čem se mluví, nebylo vědecky s jistotou prokázáno. Vědci i ochránci životního prostředí však předkládají řadu závažných důsledků, které s sebou přináší vysoká koncentrace dioxinů v životním prostředí. Dioxiny mohou při dlouhodobé akumulaci v lidském těle způsobit rakovinu, ohrožují správnou funkci imunitního systému a mohou způsobovat vývojové poruchy a vady. Dokážou narušit činnost nervové soustavy a mohou způsobit různé abnormality v průběhu nitroděložního vývoje. Ovlivňují produkci hormonů a snižují schopnost rozmnožování. Mnohé z těchto závažných důsledků se mohou projevit v příštích generacích.

Chlorella může pomoci se snížením množství dioxinů v mateřském mléce

Vědci bylo zjištěno, že pokud je kojícím matkám podávána řasa chlorella, dochází ke snížení množství dioxinů v mateřském mléce. Tablety s chlorellou by tak mohly být cestou, jak omezit toxický dopad dioxinů na novorozence, kojence i dospělé. Dioxiny představují skutečně celosvětový problém. Situace v Číně poukazuje na jednoznačnou nutnost zavedení moderních metod recyklace a také na souvislost mezi skládkami a dioxiny v mateřském mléce. Elektronický odpad je celosvětovou hrozbou.