Prevence / GMO

GMO jako hrozba pro další vývoj evropské civilizace?

Geneticky modifikované organismy jsou příčinou bouřlivé diskuze

Zkratka GMO znamená označení pro geneticky modifikované organismy a vyvolává bouřlivé diskuze mezi odbornou i laickou veřejností. Je však více než jisté, že nedůvěru vůči tomuto fenoménu projevují často lidé, kteří do hloubky nezkoumali jeho podstatu a jejich názor tak často pramení z nedostatečného pochopení podstaty genových manipulací. Člověku je od dob dávno minulých zcela přirozené snažit se změnit divokou zvěř i rosliny k obrazu svému. Většina z nás je běžnými konzumenty produktů vyráběných z kukuřice či pšenice a obvykle si neuvědomujeme, že divoké druhy těchto plodin, které dnes označujeme jako kulturní, již z přírody dávno vymizely. Konzumenti lahodného vepřového také nepřemýšlí nad tím, že tato chutná prasata byla vyšlechtěna díky genetikům. Brambory nejsou původně evropskou plodinou, byly dovezeny z Ameriky a zapříčinily to, že se člověk dokáže uživit i jen z malého políčka. A nikdo neusiluje o to, aby byly brambory z Evropy jakýmkoliv způsobem odstraněny. Moderní genetika i oblast nazývaná genovým inženýrstvím jsou schopny provést změny živočichů a rostlin v laboratorních podmínkách za nepoměrně kratší dobu v porovnání s předchozími tisíciletími, kdy probíhaly pouze přírodní mutace, či s desítkami let klasického šlechtitelství. Biologové jsou přesvědčeni o tom, že zavedení geneticky modifikovaných organismů s sebou přináší velkou řadu nových možností a velkých výhod a rizika jsou v tomto ohledu dle nich malá.

Objevují se snahy co nejlépe uživit stále rostoucí lidskou populaci

V posledních padesáti letech se velice zvyšuje počet obyvatel Země a s tímto faktem jsou spojeny i snahy tento velký počet obyvatel co nejlépe uživit a zároveň zabezpečit co největší pestrost konzumované stravy. To vedlo k zavedení margarínů, přidávání éček do potravin nebo také k užívání umělých sladidel, k používání nevhodných obalů či k zavedení technologií, které prodlužují trvanlivost potravin, ale přitom jsou zdraví ohrožující či dokonce přímo škodlivé. Lidé slyší na potraviny, které v názvu mají slovo nízkokalorický či ještě modernější light, málokdo si však uvědomuje, že konzumuje aspartam, jehož důsledky pro lidské zdraví nejsou rozhodně pozitivní. Aspartam byl po svém objevení původně přidán na seznam mezi bojové chemické látky Pentagonu. Lidé se nebojí nechat do svých úst dát amalgámovou plombu, svoje děti nechávají očkovat proti nemocem, které je reálně neohrožují, užíváme velké dávky léků, které máme předepsány od našeho lékaře, podstupujeme také všelijaká vyšetření a řešení veškerých problémů se snažíme najít v tabletkách. Přitom kombinace těchto všech faktorů či jen některých z nich vede každoročně k úmrtí velkého počtu lidí. Víme, že nemáme kouřit cigarety a pít alkohol, přesto však pijeme a kouříme. Víme, jak našemu tělu škodí obezita, přitom se přejídáme výrazně častěji, než je zdrávo. Masová popularita mobilních telefonů a trávení volného času u počítače či televize našemu zdraví také neprospívá a patří k vážné hrozbě současné civilizace.

Zemědělci se snaží co nejvíce zvýšit produkci kulturních plodin

Zemědělci se snaží za každou cenu co nejvíce stimulovat produkci kulturních plodin, a tak za tímto účelem využívají různých umělých hnojiv. Používají herbicidy k hubení plevelů a ke zničení škůdců sahají po pesticidech. O nebezpečí těchto látek v potravinách jsme již velmi dobře obeznámeni. Vzhledem k tomu, kolik škodlivých látek obsahuje dnešní životní prostředí, co najdeme ve vodě, v půdě i ve vzduchu, je spíše těžké uvěřit, že by bioprodukty neobsahovaly ani stopy těchto toxických látek. Ekologičtí pěstitelé jabloní v Německu a ve Francii se snažili zahubit housenky obaleče jablečného ekologickým prostředkem, který byl založen na hmyzích virech. Zkoušeli to tak dlouho, až dokázali touto cestou vyšlechtit obaleče, který je vůči těmto postřikům odolný a dokáže jim bez problému vzdorovat. Zemědělci pěstují obvykle kulturní plodiny v monokulturách, není to však vina toho, že by byla zavedena geneticky upravená kukuřice, řepka či pšenice.

Mezi první GMO patřily sója a kukuřice

První geneticky modifikované plodiny byly představeny trhu v USA a stalo se tak před více než dvaceti lety. Tvrdilo se, že právě díky úpravě genové struktury budou schopny odolávat působení škůdců. Jednalo se o bavlník, sóju a kukuřici. Farmáři tak byli schopni ušetřit finanční prostředky, které by jinak museli investovat do postřiků, i pohonné hmoty. Výnosy přitom poměně rychle rostly. Na celé pole lze použít pouze jeden herbicid, který se v půdě dokáže rychle rozložit, místo velkého počtu selektivních prostředků, které působí vždy pouze na některé druhy z řad plevelů. Zemědělci jsou schopni tímto způsobem ušetřit fosilní paliva a nezatěžovat tolik ornou půdu prostřednictvím těžké techniky. Plodiny, které jsou schopny odolávat hmyzím škůdcům, působí méně poškozeny a do menší míry jsou také napadány plísněmi. Mykotoxiny jsou látky velice nebezpečné pro mozek, nebezpečné jsou zejména pro vývoj lidského plodu. Vědci z Itálie přišli na to, že zrno kukuřice, která je geneticky modifikovaná a je schopná odolávat housenkám zavíječe kukuřičného, obsahuje výrazně méně škodlivých mykotoxinů než zrno běžné kukuřice, která je hojně pěstována.

Genové inženýrství by mohlo přispět ke zvýšení produkce potravin i ke snížení jejich cen

V USA došlo ke schválení sóji, která se vyznačuje vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin, které jsou velice doporučovány jako prevence civilizačních onemocnění včetně rakoviny. Spojené státy americké se dále chystají ke schválení geneticky modifikovaného lososa. Ten by se měl vyznačovat čtyřikrát rychlejším růstem než běžný losos. Maso lososa je doporučováno ke konzumaci také z důvodu vysokého obsahuje nenasycených mastných kyselin. Je možné, že genové inženýrství v budoucnosti do značné míry přispěje k vyšší produkci potravin a také ke snížení jejich ceny. Zatím neexistuje důvod myslet si, že by měl olej z geneticky upravené sóji jakýkoliv vliv na změny v genomu člověka. Genetické modifikace rostlin jsou navíc obvykle prováděny tak, aby se co nejvíce eliminovaly látky, které mohou být původcem rozličných alergií.

Sója je nebezpečná i v geneticky nemodifikované podobě

Aktivisté uvádějí o tom, že se v Anglii po uvedení genetické modifikované sóji na trh, rapidně zvýšil počet alergiků. Jedná se však o přístup, který je jednostranný a nejspíš také není dostatečně informovaný. Sója je, i když je hojně doporučována v různých dietách, nebezpečná i ve své geneticky nemodifikované podobě. Vyznačuje se totiž vysokým obsahem glutamátu. Ten je ve velké míře zastoupen ve všech produktech, které jsou ze sóji vyráběny a připravovány. Na základě melaminového skandálu, který nastal roku 2008 v Číně, zakázala Evropská Unie na nějakou dobu dovoz výrobků ze sóji. Lze se však domnívat, že sója obsahuje stopy nebezpečné látky melamin stále. V Evropské Unii platí také stále zákaz dovozu geneticky modifikovaných organismů. Výjimku tvoří pouze jedna schválená odrůda kukuřice, která se zde pěstuje. Geneticky modifikovaná sója a kukuřice jsou v USA pěstovány již více než dvacet let, Evropa však velice důsledně a přísně kontroluje veškerý dovoz kukuřice i sóji. Kdyby se našla i minimální příměs GMO, zásilku nepřijme a vrátí zpět dodavatelům. Evropští spotřebitelé se tak nyní nemusejí obávat, že by konzumovali GMO, které jsou oficiálně uznané. Je však dost možné, že je pro Evropu toto omezení finančně nevýhodné a povede ke ztrátě konkurenceschopnosti.

GMO podporuje i Vatikán

Do boje o prosazení GMO se pustil také Vatikán. Čtyřicet vědců, kteří jsou mezinárodně uznávaní, se ostře postavilo proti zákazu GMO v Evropě. Akci organizoval profesor Portykus ze Švýcarska. V prohlášení zdůraznili význam GMO v zajištění dostatečné výživy lidstva a také snížení potřeby herbicidů, pesticidů a dalších podobných přípravků. Vatikán tak dal najevo, že v GMO spatřuje naději, která by mohla vyřešit problém chudoby ve světě.

Výzkum GMO probíhá i v České republice

Molekulární biologie a genetika má v České republice velice vysokou úroveň a působí zde v této oblasti řada mezinárodně uznávaných vědců. Výzkum geneticky modifikovaných organismů tak probíhá i v prostředí České republiky. Naši vědci vydali Bílou knihu, kde podrobně uvádějí všechny důvody pro zavedení GMO v Evropě. Z pohledu biologů je šlechtění za pomocí biotechnologií bezpečnější než klasické šlechtění. Pro přírodu i pro člověka. Klasické šlechtění pracuje s náhodnými mutacemi, u kterých se dá velice těžko zjistit, co se s rostlinou vlastně stalo.