Prevence / Cholesterol

Cholesterol

Cholesterol je nezbytný pro mnoho procesů v našem těle

Z důvodu obav před onemocněním srdce a cév začal ve společnosti panovat strach z cholesterolu a s tím spojené úkostlivé vyřazování másla a vajec z našich jídelníčků. Cholesterol je však naprosto nezbytný pro vytváření všech steroidních hormonů v lidském těle. Uplatňuje se také při výstavbě buněčných membrán a je potřebný pro vytváření a udržování nervových vláken. V našem mozku máme několik desítek kilometrů nervových vláken, potřeba cholesterolu pro lidský organismus je tak značná. Steroidní hormony přispívají k regulaci metabolismu minerálů a vody a reakce organismu na stresovou situaci. Významnými steroidními hormony jsou hormony pohlavní. Z cholesterolu se vytvářejí žlučové kyseliny, které se uplatňují při trávení tuků. Je však pravdou, že zvýšený cholesterol přispívá ke vzniku infarktu myokardu a onemocnění cév.

Vysoká hladina cholesterolu vede ke vzniku aterosklerózy

Na začátku minulého století vědci zjistili, že je onemocnění cév spojené se změnou ve struktuře jejich vnitřní stěny, kde dochází k vytváření plátů s vysokým obsahem cholesterolu. Obsah cholesterolu byl přibližně dvacetkrát vyšší než v cévách zdravých. Vznikl tak pojem ateroskleróza. Ruští vědci zpozorovali možnou souvislost vzniku aterosklerotických změn a příjmu cholesterolu ve stravě. Veřejnosti byla nabídnuta jednoduchá myšlenka, že vysoký příjem cholesterolu vede ke vzniku aterosklerózy. Zpočátku však byl tento názor odmítán a stále převažovalo přesvědčení, že ateroskleróza je onemocnění spojené s věkem a nelze mu zabránit. Výzkumu metabolismu cholesterolu v lidském těle byla věnována velká pozornost zejména v druhé polovině minulého století. O tomto zájmu svědčí i fakt, že za nové poznatky ohledně cholesterolu bylo uděleno 13 Nobelových cen. Na základě nových poznatků bylo do medicíny zavedeno vyšetřování různých frakcí cholesterolu. Frakce HDL, lidově řečeno cholesterol hodný, není spojována se vznikem aterosklerózy, naopak dokonce odstraňuje cholesterol z cév. Naproti tomu cholesterol s označením LDL představuje riziko pro ukládání cholesterolu.

Příjem cholesterolu ze stravy je velice variabilní

Cholesterol se do organismu dostává prostřednictvím stravy, kdy dochází k jeho vstřebávání v trávícím ústrojí. Může být také v těle přímo syntetizován. Příjem cholesterolu ze stravy je velice variabilní, existují extrémní případy v podobě laktoovo-vegetariánů, jejichž strava obsahuje pouhých 60 mg cholesterolu za den. Protipólem je pak strava, kdy je člověk schopen přijmout až 800 mg cholesterolu za den. Nejvíc cholesterolu se tvoří v játrech, v tenkém střevě a v kůži. V játrech se za den vytvoří přibližně 500 mg cholesterolu. Cholesterol je z lidského těla odstraňován zejména žlučí. Velkou spotřebou cholesterolu se vyznačují játra, nadledviny a pohlavní žlázy, které produkují steroidní sloučeniny. Praktické zkušenosti ukazují, že ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu se objevují také u pacientů, kteří měli dlouhodobě hladinu cholesterolu pod doporučovanou hodnotou.

Vědci prohlašovali, že statiny nemají žádné vedlejší účinky

V šedesátých letech se upevňovalo přesvědčení, že vysoká hladina cholesterolu vede ke vzniku kardiovaskulárních chorob. Vědci i farmaceutické firmy tak stále více usilovali o nalezení účinného léku pro snižování a možnost regulace hladiny cholesterolu v lidském organismu. V té době byl infarkt nejčastější příčinou úmrtí v USA. Počet pacientů s hypercholesterolemií byl odhadnut na deset milionů. Jedním z vědců, kteří se snažili najít účinný lék, byl japonský vědec Akira Endo. Rozvíjel myšlenku, že syntézu cholesterolu by mohly zastavit produkty plísní. Prozkoumal 3800 druhů různých plísní. Podařilo se zjistit, že plíseň Penicillium citricum je schopná díky některým ze svých produktů zastavit průběh jedné z reakcí v biosyntéze cholesterolu. Výzkumy však byly značně složité a mnoho variant, se kterými výzkumníci přišli, se nakonec nepodařilo potvrdit. V laboratořích byly časem izolovány další látky a byla zavedena chemická syntéza těch, které se ukázaly být účinné. Po velice rozsáhlém testování se na trhu v roce 1982 objevily statiny s různými názvy. Vědci prohlašovali, že statiny nemají žádné vedlejší účinky. Staly se nejprodávanějšími léky v dějinách. Skvěle se jim daří také u nás, užívá je milion Čechů. Po dlouhodobém sledování účinků této terapie však dochází k vystřízlivění. Snižování cholesterolu zdravým lidem nepřináší velký užitek, naopak způsobuje nežádoucí problémy. Některé statiny musely být staženy z trhu. Ohroženy jsou jimi zejména ženy a pacienti nad 65 let. Jedná se především o nevolnosti, zácpy, průjmy, bolesti svalů, problémy s játry, slinivkou břišní, dále o poruchy kognitivních funkcí a sexuální dysfunkce. Tyto problémy jsou u starších lidí, kteří užívají statiny, spojovány s přirozeným stárnutím organismu. Jsou však způsobeny zásahem do metabolismu cholesterolu, který tělo potřebuje pro zajištění mnoha funkcí.

Homocystein jako hlavní viník tvorby aterosklerotických plaků

Průlomem do zažitých teorií ohledně souvislosti cholesterolu a vzniku kardiovaskulárních onemocnění byl výzkum dr. Kilmera McCullyho. Za hlavního viníka tvorby aterosklerotických plaků byl označen homocystein. Tato teorie vyvolávala mnoho pochybností, ale nakonec byla mnoha výzkumy potvrzena. Homocystein je dnes považován za jeden z hlavních ukazatelů rizika vzniku aterosklerózy a srdečních onemocnění. Homocystein poškozuje výstelku cév, působí zeslabení stěn a ovlivňuje také srážení krve, což vede ke vzniku trombů a infarktů. Homocystein vzniká z metioninu, který přijímáme potravou. K patologické situaci dochází tehdy, když se naruší rovnováha mezi jeho syntézou a přeměnou na další aminokyseliny. Vysoký obsah metioninu se nachází v sezamu, v mase a v rybách. Ovoce a zelenina mají metioninu velice málo. Stanovení hladiny homocysteinu v krvi by mělo být součástí preventivních prohlídek. Na trhu je dostupný preparát sloužící ke snížení homocysteinu. Jeho název je Ravit. Obsahuje rakytníkový sirup, kyselinu listovou a vitamíny skupiny B. Tento nápoj nachází své uplatnění i v oblasti prevence, je vhodný zejména pro těhotné ženy, děti a seniory. V dnešní době je věnována velká pozornost metabolickému syndromu. Zvýšená hladina cholesterolu je spojena s obezitou především v břišní oblasti, cukrovkou 2. typu a vysokým krevním tlakem. Metabolický syndrom je považován za příčinu vážných zdravotních problémů, mezi které patří infarkt myokardu, mozková mrtvice nebo onemocnění cév.