ZBOŽÍ V AKCI


Úvod » Prevence » Nikotin jako jed i lék

Prevence / Nikotin jako jed i lék

 

Na každé krabičce cigaret si můžeme přečíst, že kouření škodí zdraví

 

Nikotin je jednou z mnoha chemických látek, které jsou obsaženy v tabáku a cigaretovém kouři. Zcela prokazatelně je však hlavní farmakologicky aktivní látkou. Kouření tabáku je spojováno s onemocněním plic, nádorovým bujením a poruchami kardiovaskulárního systému. Kouření je považováno za jednu z hlavních příčin, proč lidé umírají. V České republice si na každé krabičce cigaret můžeme přečíst varovný text o tom, že kouření může mít neblahý dopad na naše zdraví či dokonce vést k naší smrti. Není tedy pochyb o tom, že je kouření velice škodlivé, a není se čemu divit, že po celém světě funguje zdravotnická osvěta, která se snaží o jeho omezení.

 

Některé nemoci se vyskytují méně často právě u kuřáků

 

Na druhou stranu jsou však publikovány početné studie o tom, že mezi kouřením tabáku a ulcerózní kolitidou, Alzheimerovou nemocí či Parkinsonovou nemocí existuje negativní korelace. To znamená, že tyto typy onemocnění se vyskytují u kuřáků méně často než u těch, kteří cigarety nekouří. Tato zjištění vyvolala rozporuplné názory na nikotin. Čistý nikotin se nevyznačuje žádnými kancerogenními vlastnostmi. Za rakovinné bujení u kuřáků může především dehet obsažený v cigaretách. Vědecký výzkum tak poukazuje na dvě tváře nikotinu. Na jedné straně může způsobit vážné poškození zdraví, na straně druhé se může uplatnit v prevenci demence a zvýšit tak kvalitu života seniorů.

 

V mozku máme připravené receptory pro nikotin

 

Nikdo zatím nedokáže vysvětlit, proč mají lidé i zvířata v mozku receptory pro nikotin. Laboratorními pokusy bylo prokázáno, že na nikotin odpovídají zejména ty části mozku, jejichž funkce souvisí s učením a pamětí. Nikotin dokázal zlepšit pozornost a pracovní paměť laboratorních potkanů. Potkani dosahovali ve vodním bludišti lepších výsledků než zvířata, kterým nikotin nebyl podán. V lidském mozku byl nalezen vyšší počet vazebných míst v oblastech důležitých pro paměť a učení. Nikotin dokáže zlepšit pozornost i proces ukládání informací. Při psychických testech u lidí nikotin prokazatelně zvyšoval schopnost koncentrace a pracovní paměť, snižoval počet omylů a zkracoval reakční dobu, zvyšoval vizuální pozornost a vizuální vnímání dlouhodobého charakteru.

 

Nikotin by mohl vyléčit Alzheimerovu nemoc

 

Pacienti trpící Alzheimerovou chorobou vykazují poruchy paměti a orientace. Dochází u nich ke ztrátě schopnosti rozpoznávat své blízké i důvěrně známá místa. Mají problém přijímat nové informace a vykonávat běžné samoobslužné činnosti. Tyto poruchy jsou spojovány s nedostatkem acetylcholinu v mozku v důsledku degenerace a narušení funkčnosti nikotinových acetylcholinových receptorů. Z této hypotézy se v současnosti vychází při léčení Alzheimerovy choroby. Léčba spočívá v aplikaci látek, které zabraňují odbourávání acetylcholinu a tím dokážou prodloužit aktivaci nikotinových receptorů. Tento přístup však nevede k vyléčení Alzheimerovy nemoci. Miliony nemocných tak s nadějí očekávají terapeutický přístup, který by vedl ke stimulaci či dokonce k regeneraci funkce cholinergních neuronů. Zmírnila by se tak hrozba nové civilizační epidemie. Vyšetření mozků pacientů s Alzheimerovou nemocí poukázalo na snížení vazebných míst pro nikotin až o 70 % v porovnání s mozky stejně starých osob, které Alzheimerovou nemocí netrpí. Právě podávání nikotinu je jednou z nadějných možností.

 

Nikotin zlepšuje kognitivní funkce
 

Byla provedena série dvaceti epidemiologických studií, která zkoumala vztah kouření k výskytu Alzheimerovy nemoci. V šestnácti z těchto studií se prokázal nižší výskyt Alzheimerovy nemoci u kuřáků než u těch, co nekouří. U zbylých čtyř se neukázaly významné rozdíly ve výskytu Alzheimerovy nemoci mezi kuřáky a nekuřáky. Tato zjištění tak vedla k představě, že je nikotin látka, která má výrazně neuroprotektivní účinky. Zabraňuje degeneraci a odumírání neuronů a vede ke snížení tvorby neurotoxického p-amyloidu. Podání nikotinu vedlo ke zlepšení kognitivních funkcí u pacientů s Alzheimerovou nemocí, nevedlo však ke zlepšení jejich dlouhodobé paměti.

 

Nekuřáci ušetří během třiceti let života až milion korun
 

Kuřáci utratí za cigarety mnoho peněz. Pokud člověk vykouří za den 20 cigaret a cena krabičky se pohybuje mezi 70 a 90 Kč, stojí kuřáka cigarety za rok 24 200 až 32 400. Za třicet let života se jedná o neuvěřitelných 726 000 či dokonce milion korun. Kouření zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu u žen, riziko vzniku onemocnění plic a dalších zhoubných nádorů. Vede ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění včetně infarktů a způsobuje předčasná úmrtí mladých mužů i žen.

 

Jedna látka může být zároveň jed i lék

 

Z farmakologického hlediska není až takovým překvapením, že jedna látka může být lékem i jeden zároveň. Výzkumy posledních desetiletí přinesly důkazy o tom, že látky, které jsou silně toxické, jako například oxid uhelnatý či oxid dusnatý, mají v nízkých dávkách význam pro regulaci zdraví a udržení funkcí a zachování zdraví organismu. Zatím nevíme, z jakého důvodu má mozek připravené receptory právě pro nikotin. Injekce malých dávek nikotinu do slepičích vajec způsobily zpomalení vývoje zárodků a také zvýšené riziko různých deformací. Kouření těhotných a kojících žen je tak činností vysoce ohrožující zdravý vývoj dítěte. Výsledný efekt nikotinu z tabáku je ovlivněn řadou faktorů. Mírné kouření může fungovat jako prevence některých onemocnění, kouření cigaret však zcela průkazně řadu nemocí vyvolává. Kouření může výrazně ovlivnit působení vitamínů a antioxidantů. Při kouření dochází k rychlému návyku a vyvíjí se značná tolerance na nikotin. I přes výsledky některých studií nelze kouření cigaret doporučit. I kdyby byl nikotin pro lidské tělo přínosem, pořád je jen jednou z mnoha látek, které se vyskytují v celkově nezdravém cigaretovém kouři.

 


skladem novinka akce

naše cena 299,00 Kč

skladem



naše cena 299,00 Kč

skladem



naše cena 299,00 Kč

skladem

YzE3YjcxOT