ZBOŽÍ V AKCI
Nikotin je jednou z mnoha chemických látek, které jsou obsaženy v tabáku a cigaretovém kouři. Zcela prokazatelně je však hlavní farmakologicky aktivní látkou. Kouření tabáku je spojováno s onemocněním plic, nádorovým bujením a poruchami kardiovaskulárního systému. Kouření je považováno za jednu z hlavních příčin, proč lidé umírají. V České republice si na každé krabičce cigaret můžeme přečíst varovný text o tom, že kouření může mít neblahý dopad na naše zdraví či dokonce vést k naší smrti. Není tedy pochyb o tom, že je kouření velice škodlivé, a není se čemu divit, že po celém světě funguje zdravotnická osvěta, která se snaží o jeho omezení.
Na druhou stranu jsou však publikovány početné studie o tom, že mezi kouřením tabáku a ulcerózní kolitidou, Alzheimerovou nemocí či Parkinsonovou nemocí existuje negativní korelace. To znamená, že tyto typy onemocnění se vyskytují u kuřáků méně často než u těch, kteří cigarety nekouří. Tato zjištění vyvolala rozporuplné názory na nikotin. Čistý nikotin se nevyznačuje žádnými kancerogenními vlastnostmi. Za rakovinné bujení u kuřáků může především dehet obsažený v cigaretách. Vědecký výzkum tak poukazuje na dvě tváře nikotinu. Na jedné straně může způsobit vážné poškození zdraví, na straně druhé se může uplatnit v prevenci demence a zvýšit tak kvalitu života seniorů.
Nikdo zatím nedokáže vysvětlit, proč mají lidé i zvířata v mozku receptory pro nikotin. Laboratorními pokusy bylo prokázáno, že na nikotin odpovídají zejména ty části mozku, jejichž funkce souvisí s učením a pamětí. Nikotin dokázal zlepšit pozornost a pracovní paměť laboratorních potkanů. Potkani dosahovali ve vodním bludišti lepších výsledků než zvířata, kterým nikotin nebyl podán. V lidském mozku byl nalezen vyšší počet vazebných míst v oblastech důležitých pro paměť a učení. Nikotin dokáže zlepšit pozornost i proces ukládání informací. Při psychických testech u lidí nikotin prokazatelně zvyšoval schopnost koncentrace a pracovní paměť, snižoval počet omylů a zkracoval reakční dobu, zvyšoval vizuální pozornost a vizuální vnímání dlouhodobého charakteru.
Pacienti trpící Alzheimerovou chorobou vykazují poruchy paměti a orientace. Dochází u nich ke ztrátě schopnosti rozpoznávat své blízké i důvěrně známá místa. Mají problém přijímat nové informace a vykonávat běžné samoobslužné činnosti. Tyto poruchy jsou spojovány s nedostatkem acetylcholinu v mozku v důsledku degenerace a narušení funkčnosti nikotinových acetylcholinových receptorů. Z této hypotézy se v současnosti vychází při léčení Alzheimerovy choroby. Léčba spočívá v aplikaci látek, které zabraňují odbourávání acetylcholinu a tím dokážou prodloužit aktivaci nikotinových receptorů. Tento přístup však nevede k vyléčení Alzheimerovy nemoci. Miliony nemocných tak s nadějí očekávají terapeutický přístup, který by vedl ke stimulaci či dokonce k regeneraci funkce cholinergních neuronů. Zmírnila by se tak hrozba nové civilizační epidemie. Vyšetření mozků pacientů s Alzheimerovou nemocí poukázalo na snížení vazebných míst pro nikotin až o 70 % v porovnání s mozky stejně starých osob, které Alzheimerovou nemocí netrpí. Právě podávání nikotinu je jednou z nadějných možností.
Byla provedena série dvaceti epidemiologických studií, která zkoumala vztah kouření k výskytu Alzheimerovy nemoci. V šestnácti z těchto studií se prokázal nižší výskyt Alzheimerovy nemoci u kuřáků než u těch, co nekouří. U zbylých čtyř se neukázaly významné rozdíly ve výskytu Alzheimerovy nemoci mezi kuřáky a nekuřáky. Tato zjištění tak vedla k představě, že je nikotin látka, která má výrazně neuroprotektivní účinky. Zabraňuje degeneraci a odumírání neuronů a vede ke snížení tvorby neurotoxického p-amyloidu. Podání nikotinu vedlo ke zlepšení kognitivních funkcí u pacientů s Alzheimerovou nemocí, nevedlo však ke zlepšení jejich dlouhodobé paměti.
Kuřáci utratí za cigarety mnoho peněz. Pokud člověk vykouří za den 20 cigaret a cena krabičky se pohybuje mezi 70 a 90 Kč, stojí kuřáka cigarety za rok 24 200 až 32 400. Za třicet let života se jedná o neuvěřitelných 726 000 či dokonce milion korun. Kouření zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu u žen, riziko vzniku onemocnění plic a dalších zhoubných nádorů. Vede ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění včetně infarktů a způsobuje předčasná úmrtí mladých mužů i žen.
Jedna látka může být zároveň jed i lék
Z farmakologického hlediska není až takovým překvapením, že jedna látka může být lékem i jeden zároveň. Výzkumy posledních desetiletí přinesly důkazy o tom, že látky, které jsou silně toxické, jako například oxid uhelnatý či oxid dusnatý, mají v nízkých dávkách význam pro regulaci zdraví a udržení funkcí a zachování zdraví organismu. Zatím nevíme, z jakého důvodu má mozek připravené receptory právě pro nikotin. Injekce malých dávek nikotinu do slepičích vajec způsobily zpomalení vývoje zárodků a také zvýšené riziko různých deformací. Kouření těhotných a kojících žen je tak činností vysoce ohrožující zdravý vývoj dítěte. Výsledný efekt nikotinu z tabáku je ovlivněn řadou faktorů. Mírné kouření může fungovat jako prevence některých onemocnění, kouření cigaret však zcela průkazně řadu nemocí vyvolává. Kouření může výrazně ovlivnit působení vitamínů a antioxidantů. Při kouření dochází k rychlému návyku a vyvíjí se značná tolerance na nikotin. I přes výsledky některých studií nelze kouření cigaret doporučit. I kdyby byl nikotin pro lidské tělo přínosem, pořád je jen jednou z mnoha látek, které se vyskytují v celkově nezdravém cigaretovém kouři.
Eushops.cz
Jaurisova 515 Praha 4
140 00
info@eushops.cz