Prevence / Jak být zdravý

Jak být zdravý

Na pomyslném bojišti, kde svádí svůj neustálý boj o zdraví, jsou dva druhy jídel. To jedno, řekněme to, které válčí na straně dobra a to druhé, co válčí na straně zla. Ta zdravá armáda se skládá ze svěží a zdravím překypující zeleniny, ovoce, tmavé pečivo s vysokým obsahem vlákniny, nízkotučné jogurty, červené maso a ryby. Ta špatná armáda se skládá z bojovníků přepálených jídel, dělané na nezdravém oleji, obsahující vysoké množství cholesterolu, které ucpávají naše cévy. Jedná se hamburgery, hranolky, tavené sýry a jiné další pochutiny nám tak k srdci blízké. V pomyslném boji o zdravý, má jednoznačně navrch armáda zdravého jídla.

Čím se ale vítězná armáda liší od té zlé, špatné.Co se děje v našem těle, když necháme dobrou armádu bojovat za to naše zdraví? Proč je dobře jíst ovesné vločky a zeleninu a proč limonády a zmrzlina nabízena našimi prodejními řetězci jsou špatně? Pojdme se s našimi odborníky na výživu vydat na pomalou cestu, po které budeme nacházet střípky optimální výživy, na jejichž konci bude celek správné výživy.

Jeden z příkladu, jak strava ovlivňuje naše zdraví, je epidemiologie. Je to nauka o nejrůznějších chorobách v závislosti na životní úrovni a dalších vlivech našeho prostředí. Ku příkladu srovnání životního stylu lidí v mnoha zemích, určují epidemiologové fakta, které jsou přímím spojovatelem množství chorob.

Je jasné, že ne každá konkrétní nemoc má spojitost s jídlem: dalšími fakty, které zasahují do života jedinců i skupin, je například kouření, dále všudypřítomný stres a životní prostředí, které na nás v ulicích měst utočí z každé strany. Také to jsou dále geny, které nám byli rodinou dány do vínku.

Ale díky nesčetným studiím, jenž vědci neustále provádí desítky let, je jedním z největších činitelů zodpovědný za cukrovku, rakovinu a srdeční choroby, je právě ta pomyslná armáda špatné stravy, která je plná tuků, cukrů a minimálním obsahem vlákniny, která primárně pochází ze západního světa.

Jak na nás působí různá jídla uvnitř těla, že nás vystavují nebezpečí tak závažných onemocnění a jak nás dobré potraviny mohou od toho všeho zlého ochránit. Lidské tělo samo o sobě dokáže dobře bojovat proti různým formám nemocí. Ale v čele jeho obrany musí být schopná armáda, složena ze zdravých potravin, které tělu pomohou se bránit více. Za další, pro naše tělo je naprosto neodmyslitelnou součástí našeho vojenského týmu imunitní systém, játra a dobré bakterie v našich střevech. Právě většina imunitního systému bydlí v našich střevech. O jakou pomoc z naší strany tedy stojí?

Je to právě například důležitá role vlákniny v potravě, které je v dnešním západním světě nedostatek. Je pravdou, že vláknina minimálně dvě funkce, jenž pomáhá udržet chod našeho těla ve zdraví. V prvním případě je vláknina potrava pro kolonie prospěšných bakterii, bydlící v našem tlustém střevě. Jako druhá dokázaná funkce vlákniny je preventivní boj před hlavním zabijákem, který není nikdo jiný, než rakovina tlustého střeva.

Naše tělo se dokáže očistit samo, jelikož má důmyslný systém, na zpracování toxinů. Ale někteří lidé se obávají, že v našem moderním světě, se může naše tělo odpadními látkami zahltit. Spousty lidí se ze snahy o své zdraví pouštějí do detoxikace organismu, kdy se snaží zbavit své tělo toxinů. Je tu možnost, jak navzdory našemu životnímu stylu při troše snahy zůstat zdravý v moderním světě, plného jedovatých nástrah pro naše tělo. A to je právě ten úkol pro nás, abychom zjistili, zda programy na očištění organismu fungují, co právě slibují.

Určitě si každý všiml, že po vydařeném víkendu, kdy se máme po pracovním týdnu dávat do hromady, je většina lidí ještě více unavených, než při pátečním odchodu z práce. Do těla si sami a rádi dáváme v rámci volných dnů rekreační jedy, ke kterým patří alkohol. Nicméně stále je to nic, oproti skutečným hrozbám pro lidské zdraví, které ohrožují život. Lékařská věda již dávno porazila mnoho z největších zabijáku, například choleru a pravé neštovice. Na Západě se již v tuto chvíli klade mnohem větší důraz, na pozorování chronických (dlouhodobých) onemocnění. A jsou to právě nemoci srdce a rakovina.

Například bylo vědci zjištěno, že brokolice obsahuje chemickou látku, která je schopná nás před rakovinou ochránit. Účinek je samozřejmě u různých lidí individuální, záleží na genetickém předpokladu. Existuje mnoho genů, které určují, jak která potravina bude, či nebude zdravá a jak na jednotlivce budou tyto látky působit. V budoucnu, kdy se věda posune ještě o pár kroků dále, bude díky genetickým testům veřejnosti doporučena vhodná skladba stravy.

Evoluční strava: jezme jako naši předci

Propečený hovězí hamburger, vložen mezi dvě krásné žemle z bílé mouky, potřít sladoučkým kečupem a k tomu si dát velikou porci do zlata fritovaných hranolek pěkně se spoustou majonézy, jak to máme rádi. Zapít to nejlépe bezedným nápojem typu Cola-cola a jako sladkou tečku třeba zmrzlinu s čokoládou. Přesně ten typ jídla, který v nás vyvolává jistě uspokojení a brzký pocit sytosti. Ale pokud se budeme uchylovat ke konzumaci těchto jídel pravidelněji, zajistíme si zvýšený krevní tlak, cholesterol na stěnách cév a tím dle veřejných názoru většiny lékařů také pomalu nemoci související , jako je nemoci srdce a mrtvici.

V tento okamžik již dávno lékařská věda ví a zná, že pokud snížíme hladinu cholesterolu a krevního tlaku, určitě se snižuje riziko výskytu srdečních chorob. A může to tak být. Miliony lidí, pocházejíc nejčastěji ze Spojených státu, užívá léky na snižování krevního tlaku a cholesterolu.

Ale jsou možnosti, jak cholesterol i krevní tlak snížit i bez dopomoci drahých léku. Dle vědců postačí, když omezíme nezdravou stravu s přemírou tuků a cukrů. Pokusit se přiblížit tomu, co jedli naši předci.

Lidské tělo prošlo složitou evolucí již před dávným časem , kdy lidé nekonzumovali zmrzlinu, nepřecpávali se čokoládou a smaženými brambůrky. První lidé, kteří kráčeli před mnoha tisíci lety po této planetě, nezanechali po sobě žádné konkrétní lékařské zprávy o konzumaci jídla, ale archeologové s překvapující přesností jsou schopni díky analýzám zjistit složení jejich stravy a příčinu jejich smrti. Klíčem k znovuobjevení tělesné harmonie, může být návrat k jídlům našich předků.

Původ druhů

Jak jsme již psali, náš druh člověka Homo sapiens, se v Africe vyvinul zhruba před 200 000 lety. Když se nad tím zamyslíme, evoluční doba je to minimální a proto je mezi lidmi té doby a mezi námi velmi málo podstatných genetických rozdílu.

Když se vrátíme o 10 000 generací zpátky v čase, setkáme se svými předky. Je zhruba rok 180 000 př.n.l. Existující lidské bytosti žijí v afrických savanách.V té době se zatím živili prostým sběrem a jednoduchým lovením. Vlastně se dá říct, že se strava příliš nelišila od stravy chlupatější předků. Trávicí trakt, stejně jako zbytek těla se vyvíjel postupně.

Ale jak si můžeme být tak jistý jejich složením potravy? Lidé z dávných časů po sobě nezanechali žádné zprávy, co se týká jejich skladby jídla. Archeologové mohou prozkoumávat díky koprolitům, jenž jsou fosilní lidské výměšky, skladbu jejich potravin. A pokud by se na ně štěstí usmálo, i díky zkamenělé , nestrávené potravě.

Důležitý rozdíl mezi příbuznými ze savany a jejich předchůdci byl ten, že zařazovali do svého jídelníčku libové maso, které je charakteristické pro divoká zvířata. Ale většinu jejich potravy nadále tvořili zelenina, ovoce a mladé výhonky. Nadále se věnovali sběru semen a ořechů. Strava prvních lidí byla bohatá na bílkoviny, kvalitní tuky a vlákninu, o které již víme, jak moc je pro naše tělo užitečná.

Tři druhy tuků

Nenasycené jsou považovány za ty zdravější. Obsahují je potraviny rostlinného původu. Jde například o olivy, avokádo a ořechy. Maso všeobecně obsahuje více nasycených tuků, než těch nenasycených.

Transfigurované mastné kyseliny se nachází již ve zpracovaných potravinách. Je to ztužený rostlinný olej.

Hydrogenované tuky se používají při přípravě rychlých jídel. Mají delší životnost a proto se dávají i do trvanlivých výrobků. Objevují se důkazy, že tyto tuky stojí za zvýšeným rizikem srdečních chorob.

Nezdravá kultura

Když se vydáme proti proudu času zhruba o 10.000 let, objevujeme první zemědělství. Pomalu dochází i k chovu domácích zvířat, u nichž by jsme mohli pozorovat, že už nejsou tak svalnatá, jako ty co volně pobíhali přírodou a jejich maso je tučnější. Hlavním obilninou se stává pšenice a tím pádem se jídelníček rozrostl o pečivo. Nicméně jídlo bylo nadále pestré, co týká se ovoce a zeleniny.

Jak se pomalu přibližujeme k současnosti, pomalu ale jistě se vytrácí z jídelníčku to kvalitní. Ze stravy mizí vláknina a nástupem dvacátého století je láska cukrům a tučným jídlům. Přechodem na tuto stravu, dochází k prudkému nárůstu obézních lidí.

Sice se zvedá zájem lidí o vyváženou stravu, protože jsou si již vědomi rizik vzniklé konzumaci špatných jídel , přesto nadále většina miluje těžká jídla, která obsahují minimum vlákniny a jsou velice přesolována.

Stavba našich těl je nezměněna a stále jsme lovci-sběrači. Tomu se však moderní strava zdaleka nepodobá. Může se zdát, že díky počtu obyvatel na planetě se nám daří, ale nikdo z nás nechce mít problémy spojené právě konzumací špatných jídel a tím vzniklé potíže se srdečními chorobami a smrtí, která může kdykoliv udeřit.

Střevní flora: péče o tlusté střevo

Když jsme nemocní, kupříkladu nás bolí v krku, zajdeme si k lékaři a ten nám předepíše antibiotika. Antibiotika zničí bakterie, které nás obtěžují v krku, ale mimo jiné, zničí i bakterie žijící v našem tlustém střevě. A to jsou zrovna ty dobré, co potřebujeme pro chod našeho těla. V lidském střevě se nachází zhruba 100 milionů milionů bakterii, které když by jsme zvážili, mají hmotnost zhruba jeden kilogram. Jedna z možností, jak nepřít o všechny dobré bakterie, je konzumace probiotik.

Dobré bakterie, které obsahují naše střeva, jsou naživu díky kvašení vlákniny. Proto je tak nesmírně důležité, abychom našemu tělu, dodávali ovoce a zeleninu na tyto látky bohaté. Jsou dva druhy vlákniny. Rozpustná vláknina, která absorbuje vodu a nerozpustná, která ji neabsorbuje. Obrovské množství rozpustné vlákniny získáme z ořechů, hrachu, fazolí a čočky. Nerozpustná vláknina se nachází v rýži, mrkvi a okurkách. Jak můžeme předpokládat, daleko lépe dochází ke kvašení ve vláknině rozpustné. Kvašením v tlustém střevě napomáhá celkově k lepšímu vstřebávání minerálních látek. Některé tyto zplodiny kvašení dokonce pomáhají bojovat proti rakovině tlustého střeva.

Pokavad dojde k užívání antibiotik, vaše střevní bakterie velmi trpí. Dojde k úbytku dobrých bakterií a může se stát, že převahu získají ty špatné bakterie. To se projevuje celkovou únavou, malátností, řidčí stolicí, nepravidelným vyprazdňováním a všimnete si, že odchází více plynů, než je obvyklé. To je jedna z událostí, která vás přesvědčuje, že by jste měli o své bakterie pečovat a udržet je štastné a zdravé. Jak toho dosáhnout? Už jak jistě víme, že důležité je do naší potravy zařazovat jídla z vysokým obsahem vlákniny. Dále je vhodné zařadit do naší výživy kvalitní mléčné výrobky, jako sýr, mléko, tvaroh, podmáslí a nebo doplnit tuto formu života jistým doplnkem stravy, které již obsahují ty dobré bakterie. Jedná se o probiotika, které obsahují dobré bakterie a prebiotika, které jsou potravou, pro dobré bakterie.

Nejdůležitějšími dobrými bakteriemi žijící v našem střevě, jsou Lactobacillus a Bifidobacterium. Oba rody pomáhají zabránit výskytu rakovinných nádorů.

Samozřejmě, že střeva obsahují i ne ty dobré formy života a kupříkladu obsahují bakterie, které při přemnožení , mohou způsobovat nemoci. Jmenujme jen těch pár, co nám mohou znepříjemnit život. Například Bacteroides, které nás sice chrání, před jinými horšími bakteriemi, ale mohou za až 70% všech vnitřních infekcí. Dále jsou to Escerichia coli, kteří obývají střevo normálně, ale pokavad se dostanou mimo střevo, způsobují záněty a v horším případě i záněty pobřišnice, které mohou končit smrtí.