Klubové akce

 

 

 

Exkluzivní klubové slevy, soutěže, dárky a aktuální trendy o zdraví na Váš e-mail. Registrujte se nebo se přidejte na náš Facebook.

 

 

 


Úvod » Bylinky a jejich použití » Rakytník řešetlákový

Bylinky a jejich použití / Rakytník řešetlákový

Rakytník řešetlákový

 

Možná jste jej ještě neochutnali, ale určitě už jste s ním měli tu čest. Rakytník je další ze superpotravin, o kterých v poslední dobou čteme i slýcháme čím dál častěji. A pozornost vyžaduje zcela zaslouženě, skutečně má totiž co nabídnout. Tak se s ním pojďme seznámit trochu blíže, jistě to bude zajímavý exkurz.

 

Rakytník se představuje – co jste o něm chtěli vědět?

 

Pokud si pod pojmem „rakytník“ představíte jen jakousi neurčitou rostlinu s oranžovými plody podobnými jeřabinám, je nejvyšší čas zjistit, jak tato pozoruhodná dřevina vypadá ve skutečnosti. Rakytník je jediný svého rodu a oficiálně nese druhové jméno řešetlákový (krkolomný latinský název, pod kterým jej identifikují botanikové na celém světě, zní Hippophae rhamnoides – toto pojmenování má v základ v tvrzení vojáků Alexandera Velikého – jejich koně se pásli na rakytníku a měli krásně lesklou hřívu). Jedná se o vytrvalý dvoudomý keř, je člen rozsahem nevelké čeledi hlošinovitých (celkem zahrnuje pouze dva další zástupce), charakteristickým znakem jsou pro něj husté trnité větve stříbřité barvy.

 

Listy jsou kopinaté (tedy dlouhé a úzké, připomínají například listy olivovníku), z rubové strany mírně naoranžovělé. Oranžovou barvou se vyznačují i plody, které dozrávají po odkvětu. Poměrně nevýrazné květy se objevují již zkraje jara, poté je můžeme obdivovat až do května. Říká se mu také citroník severu. A přiznejme si, že toto pojmenování je skutečně dosti trefné!

 

Pochází z dalekého Orientu, doma je dokonce i na Sibiři

 

S rakytníkem se lze setkat po celé Evropě všude tam, kde semena naleznou vhodné podmínky: písčité či štěrkovité břehy vodních toků či kamenité svahy. Jeho původní domovinou je však východní Asie (Čína, Mongolsko, Nepál a Indie). U nás je ve volné přírodě spíše vzácný, ovšem není žádnou výjimkou, pokud jej spatříme v zahrádkách.

 

Využijete ho v mnoha oblastech, najdete jej i v drahé kosmetice

 

Představuje totiž díky svému neobvyklému zbarvení nejen zajímavý okrasný prvek, ale především zdroj cenných látek. Jeho plody jsou hotovým pokladem a nabízejí mimořádně bohaté možnosti využití v celé řadě oblastí lidské činnosti. Nejvíce jej pochopitelně ceníme jako pomocníka v kuchyni, ale nesmíme zapomenout ani na jeho léčivou moc. Mimo jiné nachází uplatnění třeba i v kosmetice. O tom všem si povíme něco víc hned vzápětí.

 

Poklad v bobulích, není to jen o obrovské porci vitamínu C

 

Hlavní důvod, proč se rakytník v poslední době těší takové oblibě, jsou jeho plody. Oranžové bobule mají nesmírně vysoký obsah vitaminu C, dokonce se uvádí, že jeho množství převyšuje jiné proslulé zdroje – například pomeranč nebo kyselé zelí. Záleží však pochopitelně především na množství, které zkonzumujete. Na pokrytí celodenní dávky pro dospělého stačí jedna bobulka.

 

Ne každý si totiž drobné kuličky o velikosti borůvky hned oblíbí, na jejich specifickou sladko-trpkou chuť je potřeba si nějakou dobu zvykat. Stojí to však za to, neboť kromě již zmíněného vitaminu C dodají našemu organismu ještě například řadu zástupců vitaminů skupiny B nezbytných pro nespočet fyziologických procesů odehrávajících se v našich tělech každý den. Rakytník je bez nadsázky opravdovou vitaminovou bombou. Aby toho nebylo málo, nesmíme totiž zapomenout ještě na nezanedbatelný obsah vitaminu D, vitamin k nebo vitamin E.

 

Rakytník jako skutečně všestranný lék, stačí lžička oleje
 

Doklady o tom, že příznivé účinky rakytníku na lidské zdraví znali již naši předkové, pocházejí z dávné minulosti. Odnepaměti především na drsné Sibiři na území dnešního Ruska či Mongolska lidé tvrdili svá zdraví právě díky pravidelné konzumaci rakytníkových produktů, zejména oleje. Tradičně se doporučovalo denně spolknout nejméně jednu lžičku tohoto téměř univerzálního všeléku a výsledkem bylo celkové zlepšení zdravotního stavu. Ať už vás trápí jakýkoliv zdravotní problém, rakytník může být právě tím prostředkem, který napomůže jeho vyléčení. Z obecného hlediska je podle alternativní medicíny považován za mimořádně účinný regenerační prostředek, urychluje hojení ran, využívá se při onemocnění vnitřních orgánů jako jater, plic či žaludku, reguluje krevní oběh… a tak bychom mohli pokračovat. Ne nadarmo bývá poeticky nazýván „citroníkem severu“, případně „sibiřským zázrakem“.

 

Patrně nejúčinnějším produktem, který lze z rakytníku získat, je rakytníkový olej lisovaný z plodů. Třebaže léčivé látky jsou obsaženy ve všech nadzemních i podzemních částech rostliny, jejich největší koncentraci najdeme právě v oranžové dužině zralých bobulí. Ty se však hodí i k jiným než farmaceutickým účelům.

 

Rakytník má velký význam nejen v kuchyni
 

Sirupy, marmelády nebo šťávy, to všechno se dá z rakytníku vyrobit. Jeho plody k tomu přímo vybízí. Přidáte-li pár kapek rakytníkové šťávy třeba do jablečného džusu, získáte překvapivě osvěžující nápoj obohacený neznámých chuťovým obloukem. Šťávu plnou vitaminů zase dostanete jednoduchým přepasírováním plodů, ze kterých vymačkáte tekutinu a tu následně prosladíte a použijete jako základ pro chutný a zdravý nápoj vhodný pro osvěžení v letních parnech.



Vysoký obsah vitaminů napovídá, že takový drink dokáže posílit imunitu a dobře poslouží třeba při rekonvalescenci po nemoci. Rakytníkový džem se většinou doporučuje vyrábět v kombinaci s plody hlohu jednosemenného v poměru jedna ku jedné. A pro fajnšmekry dodáváme ještě zmínku o tom, že rakytníkové plody mohou být využity i jako surovina pro netradiční likér (macerát) s intenzivní a neotřelou medovou chutí.

 

Pěstujeme rakytník – není to vlastně nic těžkého

 

Jestli vás dlouhý seznam všech doslova zázračných schopností rakytníkových produktů zaujal a máte možnost jej pěstovat na vlastní zahrádce, není důvod váhat. Dokonce lze říci, že obohatit svůj záhon o tento keř nelze než doporučit. Péče o rostlinu není nijak náročná a zvládne ji i naprostý začátečník. Již bylo zmíněno, že rakytník vyhledává spíše nehostinná stanoviště, což nahrává těm z nás, kteří jsou v okopávání záhonků poněkud laxnější a daleko více si užívají až tu poslední fázi, tedy sklizeň.

 

Rakytník se vám odvděčí úrodu i v případě, že mu nebudete věnovat příliš pozornosti. Jediné, co je třeba pohlídat, je optimální stanoviště – to by mělo být, pokud možno dostatečně osvětlené. Díky drsným podmínkám krajiny, ze které pochází, celkem bez problémů snese i tuhé zimy, aniž by bylo potřeba se obávat, že nepřežije mráz.

 

Potřebujete samčí i samičí rostlinu, rakytník je takzvaně dvoudomý



Pěstování rakytníků má snad jediné úskalí, a sice to, že chcete-li jednoho dne sklízet zralé bobule, je potřeba obstarat si jak samčí, tak samičí rostliny. Vzhledem k tomu, že se jedná o dvoudomý druh, je totiž rozmnožování (a tudíž i vytváření plodů) jinak nemožné. Pohlaví rostliny lze poznat podle hustoty pupenů, která je u samčích rostlin nápadně vyšší. Záhon osaďte nejlépe jedním samčím a několika samičími exempláři. Dbejte přitom na to, že keře se značně rozrostou a mohly by utlačovat rostliny ve svém okolí, proto kolem nich nechejte raději dostatek volného prostoru.
U rostlin starších deseti let odborníci doporučují provádět pravidelný sestřih větvoví, které umožní přístup slunečních paprsků k jinak ukrytým větvím, oživí a omladí keř.

 

Jak plody sklízet

 

Jednou z nevýhod jinak nesmírně populární rostliny je to, že se svých plodů nechce jen tak vzdát. Bobule rostou na krátkých stopkách a špatně se češou, většina pěstitelů proto během sezony ostříhá větve obsypané oranžovými kuličkami a následně je ručně obírá. Pokud se rozhodnete rovněž aplikovat tento postup, dbejte však na to, abyste neodstranili více než třetinu celkové biomasy, jinak byste svým rakytníkům výrazně ztížili schopnost regenerace.



Jinou možností, jak plody efektivně dostat z větví na váš stůl, je sice mně náročný, ovšem ne vždy uskutečnitelný. Počkáte-li do zimy, až plody zmrznou, je následně možné je poměrně snadno sklepat z větví do připravených pytlů či nádob a následně ihned zpracovat. Ne vždy se však vyplatí spoléhat na to, že nadcházející zima bude dostatečně tuhá, aby umožnila optimální promrznutí, proto je na místě zvážit, zda čekání stojí za riziko, že cenné plody nakonec nebudou k ničemu. V našich podmínkách se z toho důvodu rakytník většinou sklízí již v létě.

 


skladem novinka akce
 

naše cena 299,00 Kč

skladem


 

naše cena 299,00 Kč

skladem


 

naše cena 299,00 Kč

skladem


 

naše cena 299,00 Kč

skladem

MDJiNTA