Prevence / Fluoridy v prevenci kazu

Fluorid

Fluoridace pitné vody již od 50. let minulého století

Výrobci zubních past ve svých reklamách účinně přesvědčují lidi po celém světě o nezbytnosti fluoridů pro ochranu zubů před zubním kazem. O tom, jak je fluorid důležitý, nás přesvědčují zubaři už i u velmi malých dětí. Trendley Dean sledoval ve 30. letech kazivost zubů v různých oblastech USA. Došel k závěru, že v oblastech, kde je vyšší obsah fluoridu v pitné vodě, se vyskytuje zubní kaz v menší míře. V polovině století tak začal být v USA fluorid sodný hojně přidáván do pitné vody jak účinná prevence před zubním kazem. Tento trend fluoridace pitné vody se posléze rozšířil do většiny zemí Evropy, do Kanady, Austrálie i na Nový Zéland.

Výskyt zubního kazu se snížil i tam, kde voda fluoridovaná nebyla

Fluoridace pitné vody má mnoho příznivců i odpůrců. Zastánci této metody tvrdí, že v oblastech s fluoridovanou pitnou vodou došlo skutečně k poklesu výskytu zubního kazu u dětské populace. Odpůrci však argumentují tím, že výskyt zubního kazu se snížil i v oblastech, kde pitná voda fluoridovaná není. Tento pokles výskytu zubního kazu tak přičítají spíše celkovému zlepšení hygienických návyků a nižší konzumaci cukru. V České republice není toto téma odbornou veřejností příliš diskutováno. Vědeckými studiemi bylo prokázáno, že dlouhodobým příjmem fluoridu vyšší než jeden miligram denně, může být ovlivněna mentální aktivita, vývoj mozku, inteligence a také vznik psychiatrických onemocnění. Dlouhodobý příjem fluoridu může mít za následek závažné zdravotní problémy.

Fluorid působí neurotoxicky na vývoj mozku

V 70. letech minulého století vyjádřil své obavy o neurotoxickém působení fluoridu na vývoj dětského mozku Arvid Carlson. Jedná se o švédského profesora neurofarmakologie a také nositele Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství z roku 2000. Usiloval o zrušení fluoridace pitné vody ve Švédsku. Jeho obavy byly potvrzeny až v nedávných studiích. Studie ohledně vlivu fluoridů na poškození mozku představují v současnosti jednu z nejatraktivnějších oblastí výzkumu fluoridové toxicity. V mnoha endemických oblastech Číny bylo zpozorováno při vyšetření embryí a plodů po umělém přerušení těhotenství narušení vývoje mozku a také celkové zpoždění nitroděložního vývoje. Bylo prokázáno, že vyvíjející se plod je na vysoké dávky fluoridu velice citlivý a děti matek s vysokým příjmem fluoridu v období těhotenství mají v pozdějším věku nižší IQ a jejich intelektuální vývoj bývá opožděný. Jasným důkazem toho, že zvýšený příjem fluoridu není ve vývoji novorozenců nezbytný, je mateřské mléko, které se vyznačuje velmi nízkou koncentrací fluoridu. Obsah fluoridu v umělé dětské výživě v USA je 200x vyšší.

Obsah fluoridů v potravinách několikanásobně převyšuje bezpečnou dávku

Fluorid v přírodě najdeme pouze vázaný v různých minerálech. Po druhé světové válce se začala rozvíjet některá průmyslová odvětví, která zpracovávala sloučeniny fluoru ve velkém množství. Velké množství fluoridů se tak dostávalo do životního prostředí, do vody, půdy i do potravin. Ke znečišťování životního prostředí fluoridem významně přispělo také jeho využívání v technologii výroby obohaceného uranu, který je nezbytný pro výrobu atomových zbraní a také uranového paliva do jaderných elektráren. Využívá se i pro výrobu freonů pro chladící náplně do chladniček či hnací plyny využívané pro výrobu sprejů. Velké množství fluoru spotřebovává též farmaceutický průmysl. Do půdy se dostává velké množství fluoridů s rostoucí spotřebou minerálních hnojiv. Jedná se především o fosfáty. Mnohé potraviny a nápoje v současné době obsahují takové množství fluoridů, které několikanásobně překračuje jeho bezpečnou denní dávku 1-2 mg.