Prevence / Mikrovlnné trouby

Mikrovlnné trouby jsou předmětem mnoha sporů

Právě téma mikrovlnná trouba je předmětem mnoha sporů a důkazem toho, jak je těžké najít skutečně pravdivé odpovědi na otázku, které výrobky nám škodí a které nikoliv. Své názory vyjadřuje odborná i laická veřejnost a mikrovlnné trouby jsou skutečně hojně diskutovaným tématem. Spekuluje se o tom, zda mikrovlnné trouby mohou poškodit zdraví člověka svým vyzařováním a také možným znehodnocením biologické hodnoty potravin, které si v nich tepelně upravujeme.

Věda se může opřít pouze o výsledky kontrolovaných a opakovatelných experimentů

Ve vědě najdeme v současnosti mnoho protichůdných zjištění. Věda se však může zcela opřít pouze o výsledky, které vyplynou z kontrolovaných experimentů, které navíc musí být opakovatelné. Na internetu se můžeme setkat s argumenty, které nelze pokládat za vědecké důkazy. Patří mezi ně například to, že paní Lewittová zemřela po transfuzi krve, která byla předtím ohřáta v mikrovlnné troubě. Na druhou stranu argumentem, které by nás mohl zbavit starostí z používání mikrovlnné trouby, nemůže být tvrzení, že dnes lidé běžně používají mobilní telefony, jejichž zářením je tak náš svět hojně prostoupen, a přitom jsou lidé stále v pořádku a žijí. Jistou záruku pravdivosti informací mohou představovat odborné recenzované časopisy. Působením mikrovln se dnes zabývá skutečně mnoho odborníků. Zabývají se problematikou působení na úrovni molekul, buněčné úrovni i působením na celý organismus. Existuje mnoho tisíc publikovaných studií, které se zabývají právě účinky mikrovlnného záření.

Byly zkoumány dávky radiace v domácnostech s mikrovlnnou troubou

V Saudské Arábii proběhlo měření okolí 106 mikrovlnek a zjistilo se, že obyvatelé domácností jsou vystaveni výrazně nižším dávkám radiace, než jaké jsou povoleny mezinárodním standardem. Škodlivý vliv vyzařování mikrovlnné trouby na lidské zdraví je tak dle této studie nepravděpodobný. Americkými vědci byl sledován vliv působení mikrovlnných vln na zvířata. Objektem výzkumu byla skupina březích krys, ty byly umísťovány do blízkosti dvířek mikrovlnné trouby po dobu patnácti nebo třiceti minut po celé období jejich březosti. U samic došlo k rozvinutí edému mozku, ke krevním výronům a také k degradaci sítě neuronů. Edém mozku byl zjištěn u všech novorozených mláďat. U skupiny krys, která byla záření vystavována po delší dobu, měla mláďata kromě krevních výronů také zánětlivé infiltráty a na jejich mozku byly zjištěny změny neurodegenerativního charakteru. Další studie zkoumala, jestli pobyt v blízkosti dvířek mikrovlnné trouby způsobí u dospělých krys změny v oční čočce. Jedinci byli opět vystavováni záření po dobu patnácti až třiceti minut denně a experiment trval jeden měsíc. U některých krys pak byly zjištěny změny, které odpovídaly kataraktě, což je zákal čočky. Autoři studie ji však uzavřeli s tím, že je velmi nepravděpodobné, aby člověk tak často pozoroval dvířka mikrovlnné trouby, že vznik katarakty je u něj proto krajně nepravděpodobný.

Mikrovlnné záření vedlo ke zvýšení vitality kuřecích embryí

U kuřecích embryí, která byla vystavena mikrovlnnému záření, bylo zjištěno, že jedno ozáření trvající dvě hodiny vede ke zvýšení jejich vitality a dokáže také stimulovat jejich schopnost odolávat nedostatku kyslíku. Velké množství se zaměřovalo na vliv mikrovlnného záření na lidský genom. K tomuto účelu byly využity například lidské bílé krvinky, které byly vystaveny mikrovlnnému záření po dobu 60 až 180 minut. To samé se zopakovalo po uplynutí doby tří měsíců. Bylo zjištěno, že existuje velká variabilita mezi různými dárci krve. Po prvním ozáření došlo ke zvýšení genotoxického efektu. Genotoxický efekt se však po druhém ozáření naopak snížil.

Mikrovlnné záření zvyšuje výskyt rakoviny různého druhu

Hodnocení vlivu mikrovlnek na zdraví celé populace není možné realizovat z důvodů metodických. Stejným způsobem se nemohou shodnout ani zastánci a odpůrci mobilních telefonů. Existuje velice rozsáhlá studie, která se zaměřovala na lidi, kteří v jsou v rámci svého zaměstnání neustále vystaveni radiovému či mikrovlnnému záření. Studie sledovala výskyt leukémie, nádorů mozku, různých druhů rakoviny a úmrtnost. Z výsledků studie vyplývá, že i přes značný rozptyl hodnot byl u lidí, kteří jsou dlouhodobě vystaveni mikrovlnnému záření, zjištěn zvýšený výskyt různých druhů rakoviny. Byla u nich zaznamenána také vyšší úmrtnost. Vědci jsou však ve svých závěrech opatrní a poukazují na mnoho faktorů a také individuálních odlišností.

Mikrovlnné záření je v laboratorních podmínkách využíváno k zastavení enzymatických reakcí

Výsledný vliv působení mikrovlnného záření na potraviny je ovlivněn především dobou a energií záření. V laboratorních podmínkách je mikrovlnné záření využíváno k zastavení vybraných enzymatických procesů nebo také k uvolnění některých látek z membrán. Dobře nastavené záření se však dá využít také k fixaci struktury mozku, který pak může odpovídat stavu za života zvířete využívaného k pokusným účelům. Obávané je uvolňování peroxidu vodíku a také kyslíkových radikálů. To je otázkou správného dávkování i materiálu. V podmínkách laboratoře bylo například zjištěno, že v případě kuřecího masa není rozdíl v obsahu zmíněných látek u masa uvařeného či připraveného v mikrovlnné troubě. Nejvyšší obsah těchto nežádoucích látek byl překvapivě zaznamenán u masa upečeného v klasické troubě.

Důležitá je v každém případě dostatečná tepelná úprava

Mnoho studií se zaměřovalo na výskyt a životnost bakterií po tepelné úpravě v mikrovlnné troubě. Vejce jsou typickým možným zdrojem nákazy salmonelou. Studie sledovala přežití šesti sérových typů bakterie salmonely a bylo zjištěno, že není podstatné, zda se vejce uvaří klasicky ve vodě či v mikrovlnné troubě. Důležité je pouze to, aby se vejce uvařilo natvrdo. Na Aljašce propukla hromadná nákaza salmonelózou u lidí, kteří byli na pikniku a odnesli si domů pečené vepřové maso. Ze třiceti účastníků, kteří si maso ohřáli v mikrovlnné troubě, onemocnělo dvacet. Kdežto z dvaceti lidí, kteří k ohřevu zvolili klasickou troubu, neonemocněl ani jeden.

Mikrovlnná trouba sama o sobě nedokáže zbavit potraviny bakterií

Escherichia coli přežila v kuřecím řízku pouhých třicet sekund a v celém kuřeti se vyskytovala ještě po třiceti minutách. To znamená, že mikrovlnná trouba sama o sobě nezbaví potravu bakterií, je proto u každého pokrmu třeba dbát na dostatečnou tepelnou úpravu. Stejně tak, jako když k vaření či pečení zvolíme klasický způsob. Na druhou stranu existují informace o tom, že tepelná úprava mateřského mléka v mikrovlnné troubě by mohla zabránit šíření prvoka trypanozomy, který způsobuje Chagasovu nemoc. V zemích Jižní Ameriky, kde je výskyt této nemoci endemický, je matkám vysvětlováno, jak ošetřit mateřské mléko v mikrovlnné troubě takovým způsobem, aby došlo ke zničení prvoka trypanozomy a zároveň nedošlo k popálení citlivých úst a hltanu kojence.

Po působení mikrovlnného záření se z potravin mohou uvolnit kontaminující látky

Některé studie poukazují na fakt, že po působení mikrovlnného záření z trouby se z potravin mohou uvolňovat kontaminující látky, mezi které patří například pesticidy či zbytky hnojiv. Pokud si uvědomíme tuto skutečnost a nebudeme konzumovat vzniklou šťávu, pak může mikrovlnná trouba dokonce přispět k tomu, aby byla naše strava zdravější. V poslední době je využívána extrakce za pomocí mikrovln při přípravě extraktů z bylin komerčního typu. Výrobci označují tuto metodu jako velice šetrný způsob. Pravdou však zůstává, že pokud využijeme čisté plody přírody, našemu tělu to prospěje rozhodně víc.

Žádná jiná kuchyňská úprava potravin zřejmě nevyvolává tak bouřlivou diskuzi

Studií na téma mikrovlnného záření bylo provedeno skutečně nepřeberné množství. Žádná jiná kuchyňská úprava potravin zřejmě nevyvolává u odborné ani laické veřejnosti takovou bouřlivou diskuzi. Na jedné straně je patrný zájem firem, které vyrábí mikrovlnné trouby. Na druhé straně stojí pochopitelně zájem spotřebitelů. Pohledy na zdravotní nezávadnost potravin upravených právě v mikrovlnné troubě se tak mohou podstatě lišit. Mnoho lidí je přesvědčeno o tom, že užívání mikrovlnné trouby vede ke znehodnocování potravin a že takto připravené pokrmy nejsou pro lidské tělo příliš vhodné. I přesto však většina domácností dnes vlastní mikrovlnnou troubu a alespoň občas ji používá pro její rychlost a jednoduchou manipulaci. Laická veřejnost je tak na rozpacích, ale stejně tak je na rozpacích i veřejnost odborná. Účinek mikrovlnné trouby na potraviny je stále sledován, zkoumán a podrobován dalším a dalším studiím. Jednoznačnou odpověď na otázku, zda je mikrovlnná trouba vhodná k tepelné úpravě potravin, tak zatím stále neznáme. Každý si tak musí dát dohromady pomyslný seznam pro a proti, zda toto kuchyňské zařízení využívat či nikoliv.