Schizofrenie, velmi častá duševní choroba

21.02.2017

 

 

Známá duševní choroba, která se prý u každého pacienta projevuje trochu jinak. Vyznačuje se paranoidními představami nebo sluchovými halucinacemi. Pacient slyší hlasy, které ale existují jen v jeho hlavě. Schizofrenie vyžaduje v první řadě léčbu antipsychotiky, ale také silnou toleranci okolí. Poruchy myšlení, ale také citů a jednání – vlastně se díky této nemoci zrodí zcela nová osobnost, často nepochopitelná pro lidi okolo.

Halucinace jsou poměrně běžné

Schizofrenici působí na své okolí vždy dost podobně, chtějí být sami, v určitých případech se pokusí i o sebevraždu, vypadají lhostejně a otupěle. Protože mozek nedokáže správně zpracovat vjemy z okolí, mohou často trpět i halucinacemi – nejčastěji jde o zvuky, v některých případech se dostaví i halucinace zrakové. Jde o klasické onemocnění, které se projeví často ještě v pubertě. Drtivá většina pacientů zaznamenala první obtíže před třicátým rokem života.

Jaké jsou rizikové faktory?

Nejčastěji je na vině za rozvoj schizofrenie dědičnost. Pokud trpí touto nemocí jeden z rodičů, je riziko vzniku o šestinu vyšší než u běžné populace, v případě obou rodičů dokonce o čtvrtinu. Svou roli ale hraje i nejeden vnější vliv – špatné vztahy v rodině, málo citového kontaktu s dítětem, malá porodní hmotnost novorozence a třeba i komplikace během porodu.

Plachost, deprese a další průvodní jevy

Žádné emoce navenek a časté deprese. Přesně to pozorují u schizofreniků jejich blízcí. U dětí se onemocnění poprvé projeví například tak, že špatně koordinují pohyby během psaní, nedokáží udržet písmo v řádce a podobný sklon. Schizofrenie se navenek projevuje i velmi špatnou koncentrací na jakýkoliv vnější podnět.

Může dojít i k agresi

V některých případech se také dostaví agresivní chování. Takzvaná paranoidní schizofrenie se projevuje různými halucinacemi a pacient má pocit, že mu někdo do hlavy vkládá myšlenky. Často dojde i k agresivnímu jednání. Takzvaná hebefrenní schizofrenie je naproti tomu poruchou chování spojenou s řízením chování – pacient se chechtá, dělá grimasy, často opakuje různé fráze. Není schopen vyjádřit souvislejší myšlenku, chová se opět velmi samotářsky a neumí se rozhodovat.

 

M2M0MDI