Brukvovitá rostlina s velmi aromatickým kořenem, bez kterého si nedovedeme českou kuchyni představit. Křen, prostě a jednoduše ideál nejen ke klobásám a pivu, což je poněkud nezdravé, ale typické tuzemské jídlo pro letní chvíle pohody. Květy opravdu pronikavé vůně, kterou poznáme hlavně na přelomu jara a léta. Mohutný kořen, který stačí nastrouhat – a využijeme jej nejen v kuchyni, ale také v léčitelství. K čemu je tedy konkrétně vhodný?

Poradí si třeba s nachlazením

Křen je proslulý svými jedinečnými antibiotickými účinky. Dezinfikuje sliznice při nachlazení a zánětech horních cest dýchacích, je ideálním společníkem pro rekonvalescenci po zraněních nebo různých těžších onemocněních. Má mírně močopudný účinek a někdy se mu přezdívá také „tuzemský ženšen“. Tato přezdívka není rozhodně daleko od věci, po zdravotní stránce toto dokáže skutečně dost a dost.

Křenové placky na bolesti

Při bolestech zad nebo úporných útocích revma? Jedině křenové placky, osvědčený recept našich předků. Doslova vytáhne bolest v řádu desítek minut po přiložení na postižené místo, a to kdekoliv na těle. Křen lze použít i při zánětu dásní, dá se s ním úspěšně čistit pleť, normalizuje také činnost střev po delší léčbě pomocí antibiotik.

Dlouhá léčba se nedoporučuje

Křen není úplně pro každého, citlivější jedinci mohou reagovat různě. Třeba jim mohou naskákat pupínky, tehdy je jasné, že je třeba s léčbou raději z preventivních důvodů přestat. Dlouhodobá léčba se také nedoporučuje, strouhaný křen totiž může při delším užívání podráždit žaludek nebo dokonce neblaze zapůsobit na činnost štítné žlázy. Při krátkodobém užití je to ale skutečný všelék, například při kašli a rýmě zabere se lžící medu skoro okamžitě.

Ideálem je pro něj vlhko a stín

Jde o původně ruskou rostlinu, která se rozšířila i na naše území. Běžně ji najdeme poblíž starších budov nebo u cesty, křen vyhledává, co je mu blízké – vlhčí prostředí a alespoň částečný stín, v jiných podmínkách se mu bohužel nemůže moc zadařit.