Pocit hladu známe všichni moc dobře, jakmile se najíme, dochází k příjemnému uspokojení a objeví se pocit sytosti. Jak je možné, že nás hlad někdy až budí ze spaní? A jak dlouhé pauzy bychom měli dodržovat mezi jednotlivými jídly? Na to vše se pokusíme odpovědět v následujícím článku. Existuje totiž několik faktorů, které ovlivňují pocit sytosti i nasycení. Pojďme se společně podívat, které to jsou.
Hormony
Hormony dokážou v našem těle ovlivnit mnohé. Mimo jiné stojí i za pocitem hladu. Možná si říkáte, když jste hladový, že je na vině prázdný žaludek. Ovšem důvodem může být klesající hladina cukru v krvi, mozek, nervy a hormony. To vše totiž ovlivňuje v našem těle prakticky vše. Z hormonů jmenujme například inzulín, ghrelin, který je vylučovaný žaludeční sliznicí a zvyšuje pocit hladu. Jde ruku v ruce s leptinem, který naopak hlad tlumí. Leptin se nachází v žaludku a v tukových buňkách.
Tyto hormony zodpovídají také za metabolismus a kontrolovaný příjem potravy. Ne vždy je to však ideální. Kromě inzulínové rezistence, kdy buňky nereagují na inzulín, existuje také leptinová rezistence, při které na leptin nereaguje mozek. I když je v těle leptinu dost, mozek to vyhodnocuje velmi špatně a spouští další pocity hladu. Lidé s nadváhou se tak dostávají doslova do začarovaného kruhu. Vše ještě zhoršuje nevhodně seskládaná strava, stres, málo pohybu.
Fruktóza je přirozeně se vyskytující cukr, který je doprovázen vlákninou, enzymy, minerály, vitamíny. Tento cukr tělu nijak neškodí, naopak. Ovšem v rozumné míře. To se ovšem nedá říci u glukózo-fruktózového sirupu, případně čisté fruktózy a čistého sladidla. Negativně se odráží na stavu našich jater, ledvin a zvyšuje cholesterol.
Pozor na vysoký glykemický index
Vyjma hormonů se nyní zaměřme na sacharidové potraviny, které mají schopnost udržet stabilní hladinu krevního cukru a na delší dobu navodit pocit sytosti. Jedná se obvykle o průmyslově zpracované sacharidové potraviny, ve kterých nenajdeme vlákninu ve své přirozené podobě. Ty mají velmi slabý sytící efekt, protože uspokojí pouze krátkodobě. Poté hladina cholesterolu kolísá, prudce se zvedá a zase klesá. Tímto se rozpohybuje hormonální systém, neboli inzulín a také glukagon.
Mezi glykemické „rekordmany“ můžeme zařadit pivo. Díky maltóze, kterou tvoří dvě molekuly glukózy, prudce stoupá hladina cukru, která je díky inzulínu stažena na minimum. Abychom ji dokázali opět srovnat, máme tendenci dojídat. Podobně se chová také bílá rýže, rýžové chleby, burizony, sladké limonády a cukrovinky. A to je právě důvod, proč mnohdy pociťujeme přes den hlad, protože volíme špatné potraviny, které nezasytí.
Zinek
Zinek tvoří významnou součást našeho jídelníčku. Podporuje naší imunitu a stimuluje produkci testosteronu v těle, dále upevňuje oční rohovku a podílí se na kvalitě vlasů, zubů a nehtů. Zinek stimuluje produkci kyseliny chlorovodíkové, což podporuje pocit chuti. Samozřejmě všechny důležité látky mohou mít různé účinky. Chceme jen poukázat na to, že i když je zinek nesmírně důležitý, může naopak zvyšovat pocit hladu.
Autor: celostniporadna.cz