Břečťan můžeme označit jako poměrně nenáročnou a velmi praktickou rostlinu. Popínavý břečťan často pěstujeme na okrasu, málokdo však ví, že v jeho listech se ukrývá velký poklad. Břečťan nevyžaduje žádnou velkou péči, sám se přichytí na dřevo, pletivo či zeď a postupně vytvoří hustý koberec. Listy této popínavé rostliny jsou navíc nepadavé.

Blahodárné listy břečťanu

Z břečťanu sbíráme jeho listy, a to v jarním a letním období. Listy je nejprve potřeba pořádně usušit (ideální na slunci nebo ve stínu), aby později nebyly zničeny plísní. Hnědé listy raději odstraňte. Ačkoliv jsou z břečťanu viditelné především listy, rostlina má také plody – bobule, které však nesbíráme. V době zralosti vynikají černou barvou.

Břečťan neboli zimolez často používali naši předkové, jeho účinky jsou známy již mnoho let. Dříve jej lidé konzumovali proti průjmu, při bolestech uší nebo hlavy. Své opodstatnění měl také při onemocnění ledvin.

Usušené listy jsou bohaté na saponiny a flavonoidy. Působí protizánětlivě a pomáhají při sekretu a křečích. Ze sušených listů břečťanu se vyrábí čaj, který bychom měli pít v maximální dávce 2 šálky denně. Čaj je vhodný užívat při kašli, neboť léčebné látky zkapalňují hlen. Z břečťanu lze vyrobit také účinný olej a nálev do koupele.

Na co si dát pozor?

Ačkoliv má břečťan blahodárné účinky na naše zdraví, je třeba se mít na pozoru. Je totiž jedovatý a v čerstvém stavu může vyvolat podráždění kůže a ve větších dávkách pak působí na náš organismus toxicky. Měli bychom tedy důsledně dodržovat dávkování maximálně dva šálky denně a jen po dobu obtíží.

Pokud máte malé děti, břečťan raději nepěstujte nebo na děti dávejte pozor. Plody břečťanu jsou silně jedovaté, tmavé bobule vzhledově připomínají černý rybíz a děti mohou snadno lákat k ochutnání.