Příčina aftu není známa, léčí se jen příznaky
Klasické a rozšířené onemocnění ústní sliznice. Znali jej velmi důvěrně už antičtí Řekové. Afty trápí až pětinu české populace, přitom lékařská věda dodnes přesně neví, kde se tyhle nepříjemné boláky vlastně berou. Naštěstí nejsou nikterak nakažlivé, zato však bohužel velmi bolestivé, hlavně během jídla a mluvení. Běžně se netvoří jen na dásních a tvrdém patře, nejčastěji jsou k vidění na částech jazyka, výjimečně i v oblasti mandlí nebo měkkého patra.
Ošetřující lékař tlumí bolest nejčastěji peroxidem vodíku, případně jiných speciálních roztoků.
Pokud se afty objevují pravidelně, může být určitá spojitost s nedostatkem určitých látek v těle – jde o vitamíny skupiny B, kyselinu listovou a železo, jedna novější studie na to částečně poukazuje. Pravidelné výplachy dezinfekčními roztoky, který utlumí bolest a zlepší hojení, si mohou pacienti dělat i v domácích podmínkách. Velmi dobrou práci odvedou například bylinné extrakty nebo speciální ústní vody. Klasickou bylinkou, která je spojována se zdravím celé dutiny ústní, je bezesporu heřmánek. Jeho schopnost hojit záněty je známá už po tisíciletí, vedlejší účinky jsou prakticky nulové. Odvar z heřmánku se může kloktat klidně i dlouhou dobu, pokud vás afty pronásledují, urychlíte tím hojení.
Afty mají běžně v průměru až půl centimetru, velmi vzácně jsou k vidění i větší, dokonce i několikacentimetrové. Malé afty jsou zahojené obvykle během maximálně čtrnácti dnů – jak rychle se objevily, tak rychle také mizí. Ale u těch větších je situace trochu odlišná, hojení je otázkou spíše měsíců a doprovodným jevem bývá navíc jizva. Tvoří se jak u dětí, tak i u dospělých, neberou ani přílišný ohled na celkový zdravotní stav nebo věk pacienta, nejsou nijak „vybíravé“. Přesná příčina (nebo příčiny, pokud je snad faktorů více) jejich vzniku je záhadou i pro moderní lékařství, u některých pacientů se objeví jen jednou za život, jindy zase recidivují (vracejí se bohužel více než pravidelně).