Prevence / Homocystein

Homocystein

Zvýšená hladina homocysteinu varuje před vznikem civilizačních onemocnění

Zvýšená hladina homocysteinu v krvi je v současné době považována za ukazatel rizika ischemické choroby srdeční, infarktu myokardu, onemocnění cév, vysokého krevního tlaku, vzniku rakoviny, předčasných potratů, poruch ve vývoji nervové soustavy a dalších vývojových vad. Působení homocysteinu je neurotoxické, takže se podílí na poklesu mentální kapacity a rozvoji demence. V mnoha studiích se prokázalo, že hladinu homocysteinu v krvi lze silně ovlivnit dietou. Poslední studie dokazují účinnost trojkombinace vitamínů B6, Bp a kyseliny folové neboli folátu při snižování hladiny homocysteinu. Pochopení metabolismu homocysteinu poskytuje také vědecké vysvětlení toho, z jakého důvodu funguje podávání vyšších dávek vitamínů B6, B12 a folátu jako prevence neurodegenerace a demence a také při zlepšování symptomů autistických poruch. Tyto nové poznatky mají velký význam při prevenci těchto onemocnění, některých komplikací v období těhotenství a možná také rakoviny.

Hladina homocysteinu by se měla udržovat v poměrně úzkém rozmezí

Homocystein nepatří do seznamu dvaceti aminokyselin, které se podílejí na stavbě bílkovin lidského těla. Najdeme jej v buňkách i tělních tekutinách člověka, zvířat i rostlin jako aminokyselinu, která se nachází na křižovatce přeměn aminokyselin obsahujících ve své molekule síru. Jestliže jsou všechny procesy metabolismu homocysteinu v rovnováze, hladina homocysteinu v krvi se udržuje v poměrně úzkém rozmezí. U dětí do 15 let věku by neměla přesáhnout 12 pmol/l a u dospělých by měla být nižší než 15 pmol/l. Jeho hladina s věkem přirozeně stoupá.

Vitamín B6 jako biologický lék na autismus

Biologickým lékem na autismus, který má opravdu silnou podporu v literatuře, je užívání vysokých dávek vitamínu B6 podávaných společně s hořčíkem. Od roku 1965 bylo zveřejněno 18 studií, které jednoznačně ukázaly, že vysoké dávky vitamínu B6 přinášejí prospěch asi polovině autistických dětí i dospělých, u kterých byl vyzkoušen. Nepřinese sice vyléčení, ale nabídne významný rozdíl. V současnosti se ukazuje, vitamín Bft má velmi dobré účinky u seniorů. Dokáže zpomalit nebo dokonce zastavit vývoj demence a Alzheimerovy choroby. Klinické studie doporučují užívat denně 20 mg vitamínu B6 jako prevenci demence a Alzheimerovy nemoci.

Vitamín B6 najdeme v mnoha přírodních zdrojích

Vitamín B6 najdeme v banánech, fazolích, dále také v hovězím i vepřovém mase, v játrech, vejcích a v rybách, jako jsou například losos a tuňák. Výborným zdrojem jsou také ořechy, kvasnice, brambory a pšeničné klíčky. Doporučenou denní dávku 1-2 mg B6 můžeme získat, když zkonzumujeme jeden velký banán, 170 g kuřecích prsou a brambor uvařených ve slupce. Pokud však chceme zvolit terapeuticky a preventivně vysoké dávky, můžeme si vybrat některý z doplňků stravy.

Vitamín B12 je důležitý pro nervovou soustavu

Vitamín B12 neboli kobalamin se uplatňuje u člověka při procesu krvetvorby a je důležitý zejména pro správnou funkci nervového systému, paměť, soustředění a učení. Je důležitý pro metabolismus homocysteinu, snižuje jeho hladinu a je tak důležitý i v prevenci mnoha civilizačních onemocnění. Jeho molekula je zajímavá tím, že je největší ze všech vitamínů a je v ní obsažen kov kobalt. Vitamín B12, který přijmeme ze stravy, je v procesech trávení uvolněn a vstřebáván v tenkém střevě. V tenkém střevě také vzniká vitamín B12 činností bakterií. Z tenkého střeva přechází vitamín B12 do žluči, odkud opět recirkuluje do těla. V těle je tak vitamín B12 skladován a používán po dlouhou dobu, takže se jeho nedostatek projevuje většinou při neschopnosti organismu uvolňovat ho z trávícího ústrojí nebo při nedostatku kobaltu. Zdrojem vitamínu B12 jsou živočišné produkty, opakovaně se uvádí, že vegani by mohli mít problém s jeho nedostatkem. Doporučenou denní dávku vitamínu B12 můžeme získat, jestliže sníme kuřecí prsa, jedno vařené vejce a jeden šálek jogurtu. Vitamín B12 můžeme však získat také ze zelených fazolových lusků, hrášku, červené řepy, mrkve nebo rozinek.

Člověk by měl být nezávislý na příjmu vitamínu B12 z potravy

Lidské tělo by mělo být nezávislé na příjmu vitamínu B12 z potravy, ale v posledních letech se rozšířila představa, že člověk musí v zájmu o dostatečný přísun vitamínu B12 kupovat suplementy anebo si tento vitamín nechat do těla dodávat prostřednictvím injekcí. Porucha v tvorbě vitamínu B12 může být způsobena antibiotiky, pitím alkoholu a kouřením. Pro vitamín B12 nebyly zjištěny žádné vedlejší toxické účinky ani v případně, že se výrazně přesáhne jeho doporučená denní dávka.

Kyselina listová je důležitá pro těhotné ženy

U matek, které mají zvýšenou hladinu homocysteinu v krvi, existuje větší riziko, že se jim narodí dítě s vývojovou poruchou nervové soustavy. Zjistilo se, že tyto matky mají nízkou hladinu kyseliny listové. Státní zdravotnické instituce v USA tak začaly doporučovat nastávajícím matkám konzumaci 400 pg kyseliny listové denně. Kyselina listová je také přidávána do mouky a mnoha potravin z cereálií v procesu jejich výroby. Fortifikace potravin kyselinou listovou probíhá i v jiných zemích, v EU však zavedena nebyla. Zdrojem kyseliny listové je také čerstvá listová zelenina, jedlé houby, játra a červená řepa.