Prevence / Bisfenoly

Bisfenol A se stal významnou surovinou pro výrobu plastů

V případě bisfenolů se jedná o látky syntetického původu, které se vyrábějí z fenolu a vhodného ketonu. Tím je například v případě bisfenolu A aceton. Tato chemikálie byla vyrobena roku 1891 chemikem z Ruska, jehož jméno je Alexandr P. Dianin. Dlouho nebylo známé žádné významné praktické využití bisfenolu A, spolu s rozvojem polymerů se však posléze stal významnou surovinou pro výrobu plastů. V současnosti se využívá především při přípravě plastů polykarbonátového typu. Ty se využívají při produkci makrolonových desek, kojeneckých lahví, různých nádob na tekutiny, příborů pro camping, nosičů CD a DVD, potravinových dóz a také například k ošetření vnitřního povrhu konzerv. Již bylo laboratorními testy potvrzeno, že se bisfenol A dostává do potravin, které se nacházejí v kontaktu s polykarbonáty. Bisfenol A lze prokázat v krvi lidí, které tyto potraviny konzumují. Bisfenol A nachází své uplatnění také v oblasti stavebnictví, medicíně, elektronice, potravinářském průmyslu i v dalších oblastech. Roční světová produkce bisfenolu A se pohybuje okolo tří milionů tun. Tato produkce každým rokem roste.

Bisfenol A může vyvolat vážná onemocnění

16. září 2008 se na serveru NewScientist objevila zpráva, která hovořila o tom, že bisfenol A, který se uvolňuje z plastových lahví, může vyvolat srdeční onemocnění i diabetes II. typu. Tuto zprávu poté převzaly všechny světové agentury tisku a informovaly o této skutečnosti veřejnost. K této informaci dospěli britští vědci na základě provedené epidemiologické studie, která zahrnovala celkem 1455 lidí. Výsledky této studie jsou sice jinými vědeckými poznatky zpochybňovány, ale otázka, zda je bezpečné používat polykarbonátové plastové lahve pro kojence či široce využívat tento plast v oblasti potravinářství, zůstává nezodpovězena. Již ve třicátých letech minulého století se objevilo podezření, že je bisfenol A látkou toxickou. Drtivá většina studií však byla provedena na laboratorních zvířatech a informace o toxicitě pro člověka nebyly dostatečně vědecky podloženy.

Biologické účinky bisfenolu A jsou stále předmětem výzkumu

Studium biologických účinků bisfenolu A nabralo v posledních letech na intenzitě. I přes zjištění, že je akutní toxicita pro savce nízká, spočívá její nebezpečí ve vykazování estrogenní aktivity. Chování této látky tedy lze přirovnat k ženskému pohlavnímu hormonu estrogenu. Stále rozšířenější používání bisfenolu A je nejspíš spojeno také se vznikem snížené reakce na inzulín a s tím souvisejícím nárůstem výskytu onemocnění diabetes II. typu. Díky pokusům bylo zjištěno, že bisfenol A indukuje ve slinivce břišní nadbytečnou produkci inzulínu. Děje se tak kvůli působení na estrogenové receptory, ty se nacházejí na povrhu buněk slinivky břišní. Bisfenol A může vést ke vzniku rakoviny prostaty či prsu, zdá se, že může přispět také k nárůstu poštu diabetiků a obézních jedinců. Bisfenol A může být také jednou z příčin těhotenské cukrovky a přispět ke vzniku různých metabolických poruch.

Bisfenol A je estrogenně aktivní látkou, může vést k rakovině

Díky masovému rozšíření hormonální antikoncepce, které bylo zaznamenáno v posledních letech a desetiletích, se do kanalizace i vodních toků dostávají tuny ženských hormonů. Jak vyplývá z předchozích informací, bisfenol A působí obdobně jako ženské pohlavní hormony. Bylo zjištěno, že některé kyselé nálevy v konzervách či v polykarbonátových lahvích se vyznačují vysokým množstvím estrogenně aktivních bisfenolů. Důsledkem této zvýšené koncentrace látek estrogenního typu v životním prostředí a v potravních řetězcích je bohužel zvyšující se výskyt nádorů, jejichž vznik závisí na pohlavních hormonech. Do této kategorie patří u žen rakovina prsu a děložního čípku, u mužů pak nádory varlat a karcinom prostaty. U mužů je v současnosti pozorován pokles poštu spermií, který je poměrně výrazný. Různé problémy ve vývoji a v rozmnožování jsou patrné také u volně žijících zvířat.

Bisfenol A se uvolňuje z kojeneckých lahví

U kojeneckých lahví, které jsou vyrobeny z polykarbonátu, bylo prokázáno, že z nich dochází k uvolňování bisfenolu A do tekutiny, která je v láhvi obsažena. Stává se tak nedílnou složkou dětské stravy, která rozhodně není žádoucí. WHO však ještě v roce 2008 vydala prohlášení, které deklaruje, že bisfenol A obsažený v potravinách nepředstavuje pro člověka žádná zdravotní rizika. V některých zemích se naštěstí podařilo zakázat užívání polykarbonátových výrobků, které by měly přicházet do styku s potravinami. V roce 2010 zakázala i Evropská Unie výrobu kojeneckých lahví z materiálů, u kterých existuje riziko uvolňování bisfenolu A.